Daňové přiznání
Pan Dvořák k nám přišel s představou stavby zhruba 2 mil. domu a nákupu pozemku za 200 tis. Kč. Hotovost bohužel žádnou nemá, protože všechny volné prostředky má aktuálně uložené v podnikání. Nedostatek hotovosti překážkou není, řada klientů má podobné zadání, takže podobné případy řešíme zcela běžně. Pan Dvořák se však svěřuje: "Byl jsem už v bance, ale mám nízké daňové přiznání a banka mi hypotéku nedá. Budu si muset upravit daňové přiznání. Obávám se ale na kolik mě to přijde, to stavbu teď řešit nejspíše nebudu."
"Jak vypadá Vaše daňové přiznání?" Ptám se a přemýšlím jaká varianta řešení v tomto případě bude schůdná. V zápětí dostávám daňové přiznání do ruky a listuji v něm. Klasický výpočet příjmů z přiznání doopravdy nevypadá dobře, je sice v kladných číslech, ale velmi malých. Naštěstí můžeme daňová přiznání klientů posuzovat i podle jiných kritérií, můžeme například použít metodu výpočtu příjmu klienta podle jeho obratu v podnikání.
"Pane Dvořáku a co kdybychom Vás nechali posoudit na obraty, ten máte celkem solidní a banky nám z něj jako příjem běžně akceptují mezi 10 až 20%, u specifických profesí i více, což nám postačovat bude. Sice to bude tak akorát, ale stačí nám to." Hned upřesňuji, když mi klient sdělí, že podniká v obchodě.
Představa klienta o výši úvěru není v tomto případě velká, takže si vystačíme s relativně menším obratem. Bankovních domů, umožňujících takový přístup bohužel není mnoho a po zadání scoringu nám nakonec úvěr dobře vycházel v RB, pouze s klasickou nevýhodou příplatku k úrokové sazbě ve výši téměř 1%.
"Bude Vás to stát o něco více na měsíční splátce, protože si banka k tomuto typu hypotéky dává přirážku, ale i tak Vás to vyjde podstatně levněji než si daňové přiznání upravovat" sděluji panu Dvořákovi. Ten se po prostudování výpočtů obou variant přiklání k mému návrhu. A v duchu již jistě přemýšlí o úpravách dispozice jeho budoucího nového rodinného domu.
Informace uvedené v tomto bulletinu jsou platné ke dni 5.3.2013.
Aktualizováno: 5.3.2013
zpět
